|
| |
|
|
Role morální odpovědnosti v kontextu ústavní péče o dítě
PŘÍHODOVÁ, Denisa
Diplomová práce se zabývá Rolí morální odpovědnosti v kontextu ústavní péče o dítě ze znevýhodněného prostředí. Práce detailně rozebírá možný vliv psychické deprivace a špatné socializace dítěte na jeho jednání v dospívání, které není slučitelné s normami společnosti do té míry, že musí být odebrán do ústavní výchovy. Cílem práce je zmapovat význam morální odpovědnosti ve výchově dítěte. Tento cíl zahrnuje jak upozornění na důležitost odpovědnosti rodiče ke svému dítěti, tak i důležitost odpovědnosti samotného dítěte. V případě, kdy osvojená odpovědnost dítěte není dostačující pro běžný život ve společnosti, je poukázáno na význam ústavní péče, konkrétně výchovných ústavů. Zásadním poznáním vycházejícím z této diplomové práce je fakt, že nedostatek morální odpovědnosti rodičů může způsobit nevhodné jednání jejich dětí a je sám o sobě přenášen na další generaci, čímž se tvoří uzavřený kruh, ze kterého je velmi obtížné vystoupit. Veškeré diskutované poznatky z teoretických zdrojů byly podpořeny osobní zkušeností z praxe sociálního pracovníka při práci s rodinami ze znevýhodněného prostředí.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na samostatně žijící seniory
PROCHÁZKOVÁ, Linda
Bakalářská práce se zabývá popsáním vlivu pandemie covid-19 na samostatně žijící seniory. Na začátku práce je popsáno stáří a s ním spojené změny a úskalí. Dále je rozebírána problematika deprivace, izolace a separace. V poslední kapitole teoretické části se bakalářská práce zaměřuje na epidemie a pandemie. V této kapitole je popsán jejich vliv na lidskou psychiku a jak je zvládat za pomocí copingových strategií. Empirickou část tvoří výzkum zaměřený na vliv pandemie covid-19 na samostatně žijící seniory. V rámci smíšeného designu byly využity principy kvantitativních i kvalitativních metod. V kvantitativní části došlo ke komparaci samostatně žijících seniorů s těmi, kteří žijí s partnerem či rodinou. Kvalitativní část se zaměřila na bližší studii prožívání těch, kteří tuto pandemickou situaci musí zvládnout sami. Data, která byla použita pro tuto bakalářskou práci, pochází z výzkumného projektu JUPSYCOR, který získával informace za pomocí dotazníkového šetření během první vlny pandemie Covid-19 v České republice.
|
|
|
Specifika výchovy dětí z dětského centra
NEPEŘENÁ, Aneta
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma Specifika výchovy v dětském centru. V první kapitole představím výchovu a její hlavní přístupy. Dále přiblížím funkci rodiny a zásadní vliv rodinné výchovy na vývoj dětské osobnosti. Následující kapitola se bude zabývat teorií attachmentu, jeho porušením a následky. Dalším klíčovým tématem je deprivace a její důsledky na psychický vývoj dětí. Závěr teoretické části je věnován poruchám chování a jednotlivým projevům jednotlivých poruch a systému náhradní rodinné péče se zaměřením na ústavní výchovu. V praktické části představuji výsledky výzkumné sondy realizované v dětském centru. V jejím rámci jsem vedla rozhovory s několika zaměstnanci a reflektuji vlastní zkušenosti na základě vlastního působení v dětském centru. Na základě toho se pak pokusím jednu ze situací analyzovat a nalézt vhodné řešení. Součástí jsou i krátké medailonky dětí, na jejichž příkladech poukazuji na konkrétní problémy narušení citové vazby a rané deprivace.
|
|
|
Smysl života dětí žijících v dětském domově
PETRŮ, Barbora
Práce se zabývá smyslem života dětí žijících v dětských domovech. Teoretická část práce je zaměřena na dětský domov jako instituci a sociální prá- ci v dětském domově. V práci jsou popsány příčiny umístění dětí do ústavní péče a sociálně-právní ochrana dětí. Dále je popsána rodina a s ní spojené poruchy rodičov- ství a rodin. Je zde zmíněn smysl života a otázky po smyslu existence z pohledu Vik- tora E. Frankla. Teoretická část je také zaměřena na charakteristiku pracovníků v přímé péči o klienty a na charakteristiku dětí tří věkových kategorií, a to zejména předškolní věk, školní věk a adolescence. V závěru teoretické části je popsána depri- vace dítěte spojená s umístěním do dětského domova. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum s cílem zmapovat představy dětí o smyslu života z pohledu vychovatelů. Pomocí strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami jsou v práci zpracovány rozhovory se čtyřmi aktéry a předsta- vy dětí jsou následně rozděleny do věkových kategorií, kde je čtenáři navíc umožně- no vidět, jak se představy věkem vyvíjejí.
|
|
|
Využití arteterapie ve specifické výtvarné tvorbě dětí z dětských domovů.
KOLMANOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce je věnována možnostem arteterapie v dětském domově se školou a analýze výtvarného projevu dětí umístěných v tomto zařízení. V první části popisuje úskalí ústavní péče a poruchy chování, které jsou u dětí v dětském domově se školou nejčastější. Věnuje se také hlavním přístupům v arteterapii a vývoji dětské kresby. V hlavní části popisuje práce dvouletý průběh skupinové arteterapie v konkrétním zařízení a práci s klienty, její průběžné výsledky dokladuje na dvou podrobnějších kazuistikách. Na závěr shrnuje, jak vypadá typický výtvarný projev dětí z dětského domova se školou, ilustruje ho vloženými obrazovými příklady a zjištění komparuje s poznatky v odborné literatuře.
|
|
| |
|
|
Deprivační syndrom u dětí, jeho interpretace a možnosti nápravy v prostředí školy a ústavní péče
Ječmínek, Jakub ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat základní charakteristiku a problémy týkající se deprivačního syndromu u dětí, poskytnout pedagogickým pracovníkům informace potřebné k efektivní orientaci v problematice, rozpoznání deprivačního syndromu, zdůraznit význam souvislostí, které přesahují pedagogické prostředí a mají celospolečenský charakter a nabídnout nástroje a mechanismy vedoucí k efektivní prevenci a možné nápravě syndromu. Tato práce je tematicky dělena do dvou hlavních oddílů. První vymezuje základní termíny oblasti a pojednává o podmínkách vzniku deprivačního syndromu a jeho symptomech. Poukazuje na charakteristiky zdrojů deprivačního syndromu a to, jak se syndrom promítá do chování dětí. Druhá část se potom zaměřuje na možnosti prevence a nápravy deprivačního syndromu. Důraz je kladen na význam propojenosti mnoha životních a společenských oblastí. Důležitá je také provázanost vlivu rodiny a pedagogických pracovníků v optimalizaci prevence a nápravy.
|
|
|
Specifika práce s dětmi, které zažily fyzické týrání, očima sociálních pracovnic
Šindlerová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem pracují sociální pracovnice s dětmi, které zažily fyzické týrání, a jaké strategie a metody využívají při své práci. Dále bylo mým cílem zjistit organizace a pracovníky, s nimiž tyto sociální pracovnice spolupracují. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části se zpočátku zaměřuji na uvedení do problematiky týrání dětí, na historii o právech dětí a krátce zmiňuji související legislativu o ochraně práv dětí. V další části poukazuji na rizikové faktory pachatelů trestného činu týrání a společné znaky rodiny, ve kterých k týrání a zanedbávání dětí dochází. Posledním bodem teoretické části jsou informace o možných institucích a zařízeních v Praze, ve kterých pracují s dětmi, jež tuto formu týrání zažily, mnohdy i s celou rodinou dítěte současně. Hlavním zdrojem byla dostupná literatura, materiály ze seminářů a brožury, které jsem získala na své stáži. Praktická část je složena ze dvou hlavních částí. První část - kazuistiky dětí, které zažily fyzickou formu týrání. V těchto případech jsem měla možnost zjistit průběh týrání v rámci svého působení na praxi. Druhá část obsahuje shrnutí vybraných informace od sociálních pracovnic, zejména o tom, jak vypadá terapeutická práce s týranými dětmi. Ke zjištění těchto informací...
|
|
|
Děti z dětských domovů a jejich začlenění do třídní skupiny
Pejclová, Simona ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Diplomová práce s názvem Děti z dětských domovů a jejich začlenění do třídní skupiny je zaměřena na problematiku přijímání role žáka u dětí z dětských domovů integrovaných do běžných základních škol. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou, metodickou a praktickou. Teoretická část se věnuje rodině, školním socializačním rolím a dlouholetým výzkumům Matějčka a Langmeiera v oblasti psychické deprivace a subdeprivace. Metodická část obsahuje cíle diplomové práce a strukturu výzkumného projektu. Praktická část zkoumá pomocí pozorovací, dotazníkové a sociometrické metody rozdíly v pojetí role žáka dětí z dětských domovů a dětí z rodinné péče a ověřuje, zda sledovaní žáci z dětského domova mají obtíže se sociálním začleněním do třídní skupiny. Klíčová slova: školní socializace, žák z DD, znevýhodněný žák, deprivace, subdeprivace, rodina
|
host ::
RSS.